авель
авель (Altkirchenslawisch)
Substantiv, m, Eigenname
| Singular | Dual | Plural | |
|---|---|---|---|
| Nominativ | авел҄ь | — |
— |
| Genitiv | авелꙗ авел҄ѣ |
— |
— |
| Dativ | авел҄еви авелю |
— |
— |
| Akkusativ | авелꙗ | — |
— |
| Instrumental | авел҄емь | — |
— |
| Lokativ | авели | — |
— |
| Vokativ | авелю | — |
— |
Nebenformen:
Worttrennung:
- авел҄ь
Aussprache:
- IPA: […]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] männlicher Name; Abel
Beispiele:
- [1] „отъ кръве авел҄ѣ правьдънааго· до кръве захариѩ“ (Lk 11,51)[1]
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Slovník nejstarších staroslověnských památek: „авел҄ь“
- [1] Elektronický slovník jazyka staroslověnského: „авел҄ь“
- [1] Josef Kurz: Slovník jazyka staroslověnského. Lexicon linguae palaeoslovenicae. Band 1 (а – аще), Nakladatelství Československé Akademie Věd, Prag 1958, Seite 4.
Quellen:
- ↑ Vatroslav Jagić (Herausgeber): Quattuor evangeliorum Codex glagoliticus olim Zographensis nunc Petropolitanus. Characteribus cyrillicis transcriptum notis criticis prologomenis appendicibus auctum. Weidmannsche Buchhandlung, Berlin 1879 (Internet Archive), Seite 108.
Dieser Artikel wurde von Wiktionary herausgegeben. Der Text ist als Creative Commons - Attribution - Sharealike lizenziert. Möglicherweise können weitere Bestimmungen für Mediendateien gelten.