dědeček

dědeček (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt

Singular Plural
Nominativ dědeček dědečci
dědečkové
Genitiv dědečka dědečků
Dativ dědečkovi
dědečku		 dědečkům
Akkusativ dědečka dědečky
Vokativ dědečku dědečci
dědečkové
Lokativ dědečkovi
dědečku		 dědečcích
Instrumental dědečkem dědečky

Worttrennung:

dě·de·ček

Aussprache:

IPA: [ˈɟɛdɛt͡ʃɛk]
Hörbeispiele:  dědeček (Info)

Bedeutungen:

[1] Vater eines Elternteils; Großvater

Synonyme:

[1] děda

Weibliche Wortformen:

[1] babička

Oberbegriffe:

[1] předek, příbuzný

Beispiele:

[1] Můj dědeček ještě žije.
Mein Großvater lebt noch.

Übersetzungen

 [1] Vater eines Elternteils; Großvater
Referenzen und weiterführende Informationen:
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dědeček“
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „dědeček“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dědeček“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dědeček“
[1] centrum - slovník: „dědeček“
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „dědeček“
Dieser Artikel wurde von Wiktionary herausgegeben. Der Text ist als Creative Commons - Attribution - Sharealike lizenziert. Möglicherweise können weitere Bestimmungen für Mediendateien gelten.